Neonacisté jsou po krátkodobém vzestupu opět v útlumu (ČeskéNoviny.cz)
2009-08-7, 15:11:00
Politolog: Neonacisté nedokázali využít událostí loni v Janově
(ČTK, ČeskéNoviny.cz, 7. srpna 2009, 9:33)
Neonacisté podle politologa a odborníka na extremismus Jana Charváta nedokázali využít ke svému prospěchu loňské události v litvínovském sídlišti Janov. Listopadový pochod, který přerostl v bitvu stovek extremistů a policistů, byl podle odborníků výjimečný tím, že radikály podpořilo velké množství 'běžných' lidí. Dalších akcí se už ale tak vysoký počet stoupenců krajní pravice nezúčastnil, ani se nedočkaly větší odezvy mezi místními obyvateli.
Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost, které ultrapravicovou scénu dlouhodobě monitoruje, ČTK řekl, že podle policejních údajů se litvínovského pochodu loni 17. listopadu zúčastnilo téměř 900 neonacistů a 200 až 300 místních obyvatel. "To byla největší demonstrace pravicových extremistů od roku 1989," uvedl Cakl.
Při dalších akcích se ale pravicovým radikálům již tolik lidí zmobilizovat nepodařilo. Charvát připomněl například dubnový pochod radikálů Přerovem. Údaje o počtu účastníků se rozcházejí. Zatímco policie uvedla asi 700 lidí, podle očitých svědků šlo o asi 400 neonacistů.
"Já se domnívám, že to byl přesně tenhle moment, který do značné míry paralyzoval jejich snahy. Ukázalo se, že to hnutí je spíše pořád hnutím než organizací. Ukázalo se, že nemá vedení, které by ho skutečně dokázalo jednoznačně nějakým způsobem modelovat a někam posouvat tak, jak to vypadalo v době okolo Janova," řekl k tomu Charvát.
Krajní pravice podle něho sdružuje lidi, kteří jsou dobře mobilizovatelní, ale nevydrží jim to dlouho. "Primárně se ukázalo, že nejsou schopni to podchytit a využít to k nějakému svému dalšímu úspěšnému kroku. Skoro bych byl ochoten tvrdit, že i oni sami byli zaskočeni tím, co se (v Janově) stalo, a vůbec netušili, co s tím mají udělat. A díky tomu tu příležitost, pokud vůbec nějaká byla, promrhali," uvedl Charvát.
"Nepochopil jsem, proč neudělali další akci v Janově, proč v tom nepokračovali," řekl Cakl. V Přerově radikálové podle něho počítali s účastí 600 až 800 lidí. "Přišlo jich tam 350 až 400. Nepodařilo se jim už vyvolat takové nepokoje," dodal.
Za vysokou účastí v Janově stál podle Cakla první incident na sídlišti. Dvanáct členů hlídek ochranných sborů krajně pravicové Dělnické strany narazilo 4. října v janovském sídlišti na odpor místních Romů. Zhruba 70 Romů ozbrojených klacky, golfovými holemi či násadou od sekyry zahrnulo členy hlídek vulgárními nadávkami, plivali na ně a polévali je vodou. Videozáznam incidentu se následně objevil na internetu v mobilizačních pozvánkách na další demonstrace.
Ani další větší akce po přerovském pochodu se počtem účastníků nevyrovnaly listopadové akci v Litvínově. Dubnového pochodu Ústím nad Labem se zúčastnilo 300 až 500 radikálů, asi 600 účastníků měl tradiční prvomájový pochod Brnem. K červnovému pochodu Jihlavou, který ihned po jeho začátku úředníci rozpustili, se sjelo asi 150 stoupenců krajní pravice, zhruba stejný počet radikálů prošel ve stejný den Litvínovem.
Charvát upozornil i na nízkou účast na demonstracích uspořádaných na podporu deseti mužů, které policie obvinila kvůli pořádání koncertů, na nichž byl údajně propagován nacismus a fašismus. "Podle mého názoru se dá mluvit o tom, že síla neonacismu nebo krajní pravice u nás je mnohem menší, než to vypadalo v první fázi okolo Janova," uvedl Charvát.
Podle Cakla se navíc na demonstracích často objevují ty samé tváře. "Jsou to regionální buňky a skupinky Národního odporu, Dělnické strany a Autonomních nacionalistů, které se sjíždějí a objíždějí republiku. V zásadě jde o ty samé lidi," řekl Cakl.
Vedoucích neonacistických aktivistů podle Charváta není víc než 20, což podle něho svědčí o tom, že se problém neonacismu v Česku přeceňuje. A to ze strany médií i ze strany politiků, kteří na tom podle něho získávají politické body. "Přestože spousta lidí souhlasí s rasismem, spousta lidí souhlasí s odporem vůči homosexuálům, tak v momentě, kdy řeknete: 'My stojíme jednoznačně proti neonacismu', tak všichni tihle lidé řeknou: 'Ano, to je správně'," uvedl Charvát.
Neonacisté podle něho v současnosti nepředstavují pro současný politický systém žádné nebezpečí. "Nemohou v žádném případě převzít moc, ani se o to jakýmkoli způsobem pokusit," řekl politolog.
zdroj: ..:. ČeskéNoviny.cz :.
(ČTK, ČeskéNoviny.cz, 7. srpna 2009, 9:33)
Neonacisté podle politologa a odborníka na extremismus Jana Charváta nedokázali využít ke svému prospěchu loňské události v litvínovském sídlišti Janov. Listopadový pochod, který přerostl v bitvu stovek extremistů a policistů, byl podle odborníků výjimečný tím, že radikály podpořilo velké množství 'běžných' lidí. Dalších akcí se už ale tak vysoký počet stoupenců krajní pravice nezúčastnil, ani se nedočkaly větší odezvy mezi místními obyvateli.
Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost, které ultrapravicovou scénu dlouhodobě monitoruje, ČTK řekl, že podle policejních údajů se litvínovského pochodu loni 17. listopadu zúčastnilo téměř 900 neonacistů a 200 až 300 místních obyvatel. "To byla největší demonstrace pravicových extremistů od roku 1989," uvedl Cakl.
Při dalších akcích se ale pravicovým radikálům již tolik lidí zmobilizovat nepodařilo. Charvát připomněl například dubnový pochod radikálů Přerovem. Údaje o počtu účastníků se rozcházejí. Zatímco policie uvedla asi 700 lidí, podle očitých svědků šlo o asi 400 neonacistů.
"Já se domnívám, že to byl přesně tenhle moment, který do značné míry paralyzoval jejich snahy. Ukázalo se, že to hnutí je spíše pořád hnutím než organizací. Ukázalo se, že nemá vedení, které by ho skutečně dokázalo jednoznačně nějakým způsobem modelovat a někam posouvat tak, jak to vypadalo v době okolo Janova," řekl k tomu Charvát.
Krajní pravice podle něho sdružuje lidi, kteří jsou dobře mobilizovatelní, ale nevydrží jim to dlouho. "Primárně se ukázalo, že nejsou schopni to podchytit a využít to k nějakému svému dalšímu úspěšnému kroku. Skoro bych byl ochoten tvrdit, že i oni sami byli zaskočeni tím, co se (v Janově) stalo, a vůbec netušili, co s tím mají udělat. A díky tomu tu příležitost, pokud vůbec nějaká byla, promrhali," uvedl Charvát.
"Nepochopil jsem, proč neudělali další akci v Janově, proč v tom nepokračovali," řekl Cakl. V Přerově radikálové podle něho počítali s účastí 600 až 800 lidí. "Přišlo jich tam 350 až 400. Nepodařilo se jim už vyvolat takové nepokoje," dodal.
Za vysokou účastí v Janově stál podle Cakla první incident na sídlišti. Dvanáct členů hlídek ochranných sborů krajně pravicové Dělnické strany narazilo 4. října v janovském sídlišti na odpor místních Romů. Zhruba 70 Romů ozbrojených klacky, golfovými holemi či násadou od sekyry zahrnulo členy hlídek vulgárními nadávkami, plivali na ně a polévali je vodou. Videozáznam incidentu se následně objevil na internetu v mobilizačních pozvánkách na další demonstrace.
Ani další větší akce po přerovském pochodu se počtem účastníků nevyrovnaly listopadové akci v Litvínově. Dubnového pochodu Ústím nad Labem se zúčastnilo 300 až 500 radikálů, asi 600 účastníků měl tradiční prvomájový pochod Brnem. K červnovému pochodu Jihlavou, který ihned po jeho začátku úředníci rozpustili, se sjelo asi 150 stoupenců krajní pravice, zhruba stejný počet radikálů prošel ve stejný den Litvínovem.
Charvát upozornil i na nízkou účast na demonstracích uspořádaných na podporu deseti mužů, které policie obvinila kvůli pořádání koncertů, na nichž byl údajně propagován nacismus a fašismus. "Podle mého názoru se dá mluvit o tom, že síla neonacismu nebo krajní pravice u nás je mnohem menší, než to vypadalo v první fázi okolo Janova," uvedl Charvát.
Podle Cakla se navíc na demonstracích často objevují ty samé tváře. "Jsou to regionální buňky a skupinky Národního odporu, Dělnické strany a Autonomních nacionalistů, které se sjíždějí a objíždějí republiku. V zásadě jde o ty samé lidi," řekl Cakl.
Vedoucích neonacistických aktivistů podle Charváta není víc než 20, což podle něho svědčí o tom, že se problém neonacismu v Česku přeceňuje. A to ze strany médií i ze strany politiků, kteří na tom podle něho získávají politické body. "Přestože spousta lidí souhlasí s rasismem, spousta lidí souhlasí s odporem vůči homosexuálům, tak v momentě, kdy řeknete: 'My stojíme jednoznačně proti neonacismu', tak všichni tihle lidé řeknou: 'Ano, to je správně'," uvedl Charvát.
Neonacisté podle něho v současnosti nepředstavují pro současný politický systém žádné nebezpečí. "Nemohou v žádném případě převzít moc, ani se o to jakýmkoli způsobem pokusit," řekl politolog.
zdroj: ..:. ČeskéNoviny.cz :.
