Podobně jako lze užívání jakýchkoliv drog přirovnat k rychlé jízdě autem přímo proti betonové zdi, tak lze tuto metaforu myslím úspěšně aplikovat i na užívání 'tanečních' či 'měkkých' drog:
V případě konopí jedete proti chatrné, otlučené, polorozpadlé cihlové zdi, a jedete otlučeným ojetým autem, ve kterém popravdě jediné, co pořádně funguje, jsou právě ty brzdy. Nemáte problém se v této rychlosti zastavit už o obrubník – ovšem s trochou štěstí vám po nárazu upadne jedno či více kol, a navíc se zastavíte hned vedle vozidla Městské Policie, která vám obratem udělí pokutu za zakázané parkování.
Zcela jinou kapitolou je LSD, které je podle některých zdrojů mezi freeteknaři dosti oblíbené. V případě LSD jedete z kopce proti solidní betonové zdi – a navíc na kole, kterému nefungují brzdy. Váš osud se do značné míry odvíjí od toho, zda se přikloníte spíše k myšlence, že ona zeď se nachází pouze ve vašem vědomí – nebo k myšlence, že to naopak vy se nacházíte ve vědomí té zdi. V každém případě dost záleží na tom, jakou má ta zeď zrovna náladu, jestli se dobře vyspala, a tak podobně. Pokud se proberete deset minut předtím než jste jeli na tom kole z toho kopce, a zjistíte, že už dvacet minut sedíte na zemi za onou zdí, opíráte se o ni zády a kolo stojí opřené vedle vás, tak si můžete celkem gratulovat... Zbývá jenom nezačít si v tomto okamžiku myslet, že to kolo jste ve skutečnosti vy sami.
Ještě jinak je tomu v případě populární extáze. V tomto případě proti té zdi jedete v opravdu luxusním autě, dejme tomu v BMW. Jedete opravdu rychle – ale podaří se vám ubrzdit auto přesně tak, že by se mezi váš přední nárazník a zeď před vámi vešel přesně jenom list papíru. Jste překvapeni, že jste to přežili, vystoupíte s přáteli z auta (čirou náhodou jste v tom autě jeli s opravdu dobrými přáteli), a začnete se s nimi ze samého pocitu štěstí objímat. Zážitek se vám natolik vryje do paměti, že tu samou věc příště zopakujete i s jinými přáteli – a začnete brzdit ještě o něco později, aby si to opravdu užili.
Z běžnějších 'měkkých' drog, pokud pomineme pivo, teď zbývají snad už jen houbičky, tedy obvykle lysohlávky. V případě houbiček jedete proti (nebo ta silnice vede spíš tak nějak podél..?) hezké zdi, jedete vesele pomalovanou obytnou hipísáckou dodávkou (s minimálně předválečným datem výroby), a ta zeď je opravdu velmi pěkně naaranžována ve vašem zorném poli, je například osvětlena zapadajícím sluncem, a je na ní namalován psychedelickým pokrouceným písmem 60. let velký barevný nápis "Pozor zeď". Což koneckonců nemusí znamenat nic jiného, než že si máte dávat trochu pozor na cestu – a pokud by to někomu přišlo jako příliš mnoho náhod najednou, tak je zbytečně podezíravý, a měl by místo braní drog zkusit zase třeba chvíli meditovat nebo cvičit tai-či. Pokud vás případně v této chvíli napadne, že tu zeď rozhodně museli postavit Mayové, tak se jmenujete Terence McKenna a přeji vám dobrý den.
zdroj: ..:. TečkaCZ.cz :.
