Globální úspěch protestů proti MMF zničil místní antikapitalistické hnutí (TýdeníkA2.cz)
2008-05-27, 19:04:00 • Protestní akce
Když přijede cirkus Anarchie
(Arnošt Novák, TýdeníkA2.cz, 27. května 2008)
Specialisté na sociální změnu?
Dnes již legendární bouře při zasedání Světové obchodní organizace v Seattlu v roce 1999 zmedializovaly alterglobalizační hnutí. Řada masmédií a politiků v této souvislosti začala poukazovat na to, že za protesty stojí placení „profesionální revolucionáři“, kteří cestují ze summitu na summit, někteří dokonce mluvili o potulném anarchistickém cirkusu.
...
Alterglobalizační hnutí, které svoji strategii stavělo na protestech při summitech, tak vlastně kopírovalo agendu dominantních institucí a více či méně si nechávalo vnutit jejich strategii. Jestliže zpočátku fungoval moment překvapení, postupem doby vymizel a represivní složky se dokázaly dobře připravit na konflikt, v němž pak samy udávaly tón. Ne vždy se podařilo protesty u příležitosti summitů mezinárodních institucí provázat s každodenními problémy lidí v místech, kde se konaly. V rámci diskuse se objevila i určitá kritika limitů role aktivisty coby jakéhosi „specialisty“ na sociální změnu, což se protivilo rovnostářským ideálům hnutí.
Navíc příklad protestů v roce 2000 v Praze ukázal i další mez. Přestože z globálního hlediska uspěly (podařilo se narušit zasedání elity, která skončila svá jednání dříve; v očích „mezinárodní veřejnosti“ zpochybnit legitimitu institucí a koneckonců jaksi „nakopnout“ alterglobalizační či antikapitalistické hnutí), tak z hlediska lokálního byly jejich dopady spíše analgetické: vyčerpání místního hnutí či legitimizace represí, jako např. vyklizení squatu Ladronka, k němuž došlo ani ne dva měsíce po demonstracích proti MMF a Světové bance. Cirkus odjel a následky zůstaly.
více na: ..:. TýdeníkA2.cz :.
(Arnošt Novák, TýdeníkA2.cz, 27. května 2008)
Specialisté na sociální změnu?
Dnes již legendární bouře při zasedání Světové obchodní organizace v Seattlu v roce 1999 zmedializovaly alterglobalizační hnutí. Řada masmédií a politiků v této souvislosti začala poukazovat na to, že za protesty stojí placení „profesionální revolucionáři“, kteří cestují ze summitu na summit, někteří dokonce mluvili o potulném anarchistickém cirkusu.
...Alterglobalizační hnutí, které svoji strategii stavělo na protestech při summitech, tak vlastně kopírovalo agendu dominantních institucí a více či méně si nechávalo vnutit jejich strategii. Jestliže zpočátku fungoval moment překvapení, postupem doby vymizel a represivní složky se dokázaly dobře připravit na konflikt, v němž pak samy udávaly tón. Ne vždy se podařilo protesty u příležitosti summitů mezinárodních institucí provázat s každodenními problémy lidí v místech, kde se konaly. V rámci diskuse se objevila i určitá kritika limitů role aktivisty coby jakéhosi „specialisty“ na sociální změnu, což se protivilo rovnostářským ideálům hnutí.
Navíc příklad protestů v roce 2000 v Praze ukázal i další mez. Přestože z globálního hlediska uspěly (podařilo se narušit zasedání elity, která skončila svá jednání dříve; v očích „mezinárodní veřejnosti“ zpochybnit legitimitu institucí a koneckonců jaksi „nakopnout“ alterglobalizační či antikapitalistické hnutí), tak z hlediska lokálního byly jejich dopady spíše analgetické: vyčerpání místního hnutí či legitimizace represí, jako např. vyklizení squatu Ladronka, k němuž došlo ani ne dva měsíce po demonstracích proti MMF a Světové bance. Cirkus odjel a následky zůstaly.
více na: ..:. TýdeníkA2.cz :.
