Pomatený Ivan Štern zmotal Turnerovy deníky, kauzu Jacques i technaře v podivných hadérkách (Rozhlas.cz)
2008-05-23, 19:59:00 • Média
Hnědý mor v obalu legality
(Ivan Štern, Rozhlas.cz, 22. května 2008)
Vydáním Turnerových deníků, této kultovní knihy neonacistů, která kromě u nás vyšla jen ve Spojených státech a v Řecku, se můžeme zdánlivě dmout pýchou. Zařadili jsme se přece hned vedle svobodomyslných Američanů. Pravda, Američané neznají něco, co v Evropě označujeme za slovní trestný čin. Pro ně je svoboda slova absolutní. V zemi si může kdokoli cokoli říkat, kdokoli cokoli tisknout – třebas i Hitlerův Mein Kampf nebo Leninův Stát a revoluce.
… Ty tam jsou dřevní doby, kdy čeští náckové táhli ulicemi, požadovali, aby země patřila jen Čechům, cikány posílali do plynu a jak jen mohli, servali se s anarchisty. Dnes za pomoci renomovaných právních poradců řádně svá setkání ohlašují. Dbají na legalitu veškerých svých kroků. Čistě ostříháni a oblečeni pak, aniž vykřikují provokativní hesla – s výjimkou vlasteneckých – projdou předem ohlášenou trasou, aniž věnují sebemenší pozornost pokřikujícím levičáckým chaotům, anarchistům a ostatním neukázněncům. Oni rozhodně na náměstích binec, jak říká dnes už proslavený klasik, nedělají. Pořádají-li koncert, stáhnou se kamsi na okraj města či do odlehlé vesnice, kde si jen pro sebe pronajmou hostinec, aby tam, aniž jakkoli by rušili okolí, v rámci soukromé oslavy číchsi narozenin oslavili své setkání. Jaký to rozdíl v porovnání s levičáckých technaři, kteří nejen pro své hlučné party zaberou a zaneřádí některou z českých luk, ale nadto neustálým duc-duc obtěžují ve dne v noci řádné sousedy z okolních vesnic. I ten jejich zevnějšek je na pováženou. Oblečeni jsou do všelijakých hadérků, podivného původu. Na rozdíl od hochů z Národního odporu, jak se na správné Čechy sluší, vykračujících si ve značkovém oblečení.
celý výtvor na: ..:. Rozhlas.cz :.
(Ivan Štern, Rozhlas.cz, 22. května 2008)
Vydáním Turnerových deníků, této kultovní knihy neonacistů, která kromě u nás vyšla jen ve Spojených státech a v Řecku, se můžeme zdánlivě dmout pýchou. Zařadili jsme se přece hned vedle svobodomyslných Američanů. Pravda, Američané neznají něco, co v Evropě označujeme za slovní trestný čin. Pro ně je svoboda slova absolutní. V zemi si může kdokoli cokoli říkat, kdokoli cokoli tisknout – třebas i Hitlerův Mein Kampf nebo Leninův Stát a revoluce.
… Ty tam jsou dřevní doby, kdy čeští náckové táhli ulicemi, požadovali, aby země patřila jen Čechům, cikány posílali do plynu a jak jen mohli, servali se s anarchisty. Dnes za pomoci renomovaných právních poradců řádně svá setkání ohlašují. Dbají na legalitu veškerých svých kroků. Čistě ostříháni a oblečeni pak, aniž vykřikují provokativní hesla – s výjimkou vlasteneckých – projdou předem ohlášenou trasou, aniž věnují sebemenší pozornost pokřikujícím levičáckým chaotům, anarchistům a ostatním neukázněncům. Oni rozhodně na náměstích binec, jak říká dnes už proslavený klasik, nedělají. Pořádají-li koncert, stáhnou se kamsi na okraj města či do odlehlé vesnice, kde si jen pro sebe pronajmou hostinec, aby tam, aniž jakkoli by rušili okolí, v rámci soukromé oslavy číchsi narozenin oslavili své setkání. Jaký to rozdíl v porovnání s levičáckých technaři, kteří nejen pro své hlučné party zaberou a zaneřádí některou z českých luk, ale nadto neustálým duc-duc obtěžují ve dne v noci řádné sousedy z okolních vesnic. I ten jejich zevnějšek je na pováženou. Oblečeni jsou do všelijakých hadérků, podivného původu. Na rozdíl od hochů z Národního odporu, jak se na správné Čechy sluší, vykračujících si ve značkovém oblečení.celý výtvor na: ..:. Rozhlas.cz :.
