Soudce Vlasák: Jacques si vlastně způsobila zranění sama (Respekt.cz)
2008-05-20, 19:16:00 • Vládní lži a jiná svinstva
Bití podle zákona
(Jan Brabec, Respekt.cz, 17. května 2008, 12:18)
Proč mají soudci takové pochopení pro policejní útok na Kateřinu Jacques
Tohle vypadalo na pěkný průšvih. Řeč je o chvilce, kdy na policistu Tomáše Čermáka dolehly dozvuky nešťastné služby, kterou držel 1. května 2006 v centru hlavního města. Během demonstrace pravicového hnutí Národní odpor napadl a před kamerami i mnoha svědky ztloukl ženu, která přišla s dětmi a přáteli vyjádřit nesouhlas s neonacistickým pochodem a provinila se tím, že odmítla Čermákův příkaz, aby se někam ztratila.

... Sdílnější je soudce Luboš Vlasák. Od policie propuštěný Čermák podle něj zasáhl oprávněně. „Donucovací prostředky užil v souladu se zákonem,“ tvrdí soudce. „Kateřina Jacques odmítla uposlechnout výzvy veřejného činitele a bránila v jeho výkonu. Navíc demonstrace zelených nebyla řádně nahlášená.“
S faktem, že Čermák zasahoval hodně tvrdě proti drobné ženě, soudce odmítá pracovat: zákon nezná v tomto směru žádnou empatii. „Policista má brát ohledy na děti a těhotné ženy, žádné jiné výjimky v zákoně nejsou,“ říká Luboš Vlasák. Soud sice konstatoval, že policista svůj zákrok takticky nezvládl, ale podle Vlasáka ho prostě nemohl přerušit. „Vždyť by tím zesměšnil svoji autoritu,“ říká soudce.
To se ale stejně stalo. A nejen to: Čermák svým zásahem vyvolal v okolo přihlížejících tak silné emoce a zmatek, že ho jeden z nich nakopl do zadní části těla. A to tak silně, že mu zlomil bederní obratel (tento případ ještě není uzavřen).
A jak soudce Vlasák hodnotí zranění, která popisují lékaři ve své zprávě? „Paní Jacques jako zaměstnanec úřadu vlády měla jistě nějaké právní povědomí, a proto měla projevit větší úctu k zákonu a bez odmluvy poslechnout pokyny policie. Tím, jak se postavila prosazování zákona na odpor, způsobila si zranění vlastně sama.“
Na tomto místě je nutné připomenout, že soudce Vlasák v pohledu na Čermákův zásah plně přebírá policejní optiku. Jeho pohled se totiž do puntíku shoduje s posudkem vzešlým z půdy policejní akademie. Ten tvrdí, že kdyby Kateřina Jacques „nekladla pasivní a aktivní odpor, byly by pravděpodobně zdravotní následky zanedbatelné“. Jeho autor Marián Brzybohatý se navíc blýskl i politologickou ambicí. Tvrdí totiž, že „demonstrace Strany zelených proběhla „na pozadí intenzivní volební kampaně“, a je tedy možné předpokládat, že „hlavním cílem bylo upoutání pozornosti a získání potencionálních voličů“. A protože byl incident bohatě medializován, podle Brzybohatého významně přispěl k volebnímu zisku zelených v roce 2006.
celý článek na: ..:. Respekt.cz :.
(Jan Brabec, Respekt.cz, 17. května 2008, 12:18)
Proč mají soudci takové pochopení pro policejní útok na Kateřinu Jacques
Tohle vypadalo na pěkný průšvih. Řeč je o chvilce, kdy na policistu Tomáše Čermáka dolehly dozvuky nešťastné služby, kterou držel 1. května 2006 v centru hlavního města. Během demonstrace pravicového hnutí Národní odpor napadl a před kamerami i mnoha svědky ztloukl ženu, která přišla s dětmi a přáteli vyjádřit nesouhlas s neonacistickým pochodem a provinila se tím, že odmítla Čermákův příkaz, aby se někam ztratila.

... Sdílnější je soudce Luboš Vlasák. Od policie propuštěný Čermák podle něj zasáhl oprávněně. „Donucovací prostředky užil v souladu se zákonem,“ tvrdí soudce. „Kateřina Jacques odmítla uposlechnout výzvy veřejného činitele a bránila v jeho výkonu. Navíc demonstrace zelených nebyla řádně nahlášená.“
S faktem, že Čermák zasahoval hodně tvrdě proti drobné ženě, soudce odmítá pracovat: zákon nezná v tomto směru žádnou empatii. „Policista má brát ohledy na děti a těhotné ženy, žádné jiné výjimky v zákoně nejsou,“ říká Luboš Vlasák. Soud sice konstatoval, že policista svůj zákrok takticky nezvládl, ale podle Vlasáka ho prostě nemohl přerušit. „Vždyť by tím zesměšnil svoji autoritu,“ říká soudce.
To se ale stejně stalo. A nejen to: Čermák svým zásahem vyvolal v okolo přihlížejících tak silné emoce a zmatek, že ho jeden z nich nakopl do zadní části těla. A to tak silně, že mu zlomil bederní obratel (tento případ ještě není uzavřen).
A jak soudce Vlasák hodnotí zranění, která popisují lékaři ve své zprávě? „Paní Jacques jako zaměstnanec úřadu vlády měla jistě nějaké právní povědomí, a proto měla projevit větší úctu k zákonu a bez odmluvy poslechnout pokyny policie. Tím, jak se postavila prosazování zákona na odpor, způsobila si zranění vlastně sama.“
Na tomto místě je nutné připomenout, že soudce Vlasák v pohledu na Čermákův zásah plně přebírá policejní optiku. Jeho pohled se totiž do puntíku shoduje s posudkem vzešlým z půdy policejní akademie. Ten tvrdí, že kdyby Kateřina Jacques „nekladla pasivní a aktivní odpor, byly by pravděpodobně zdravotní následky zanedbatelné“. Jeho autor Marián Brzybohatý se navíc blýskl i politologickou ambicí. Tvrdí totiž, že „demonstrace Strany zelených proběhla „na pozadí intenzivní volební kampaně“, a je tedy možné předpokládat, že „hlavním cílem bylo upoutání pozornosti a získání potencionálních voličů“. A protože byl incident bohatě medializován, podle Brzybohatého významně přispěl k volebnímu zisku zelených v roce 2006.
celý článek na: ..:. Respekt.cz :.
