Neonacista Kalinovský popírá, že byl kopnut do rozkroku a podává trestní oznámení (iDNES.cz)
2007-11-27, 20:37:00 • Média
(Pavel Eichler, iDNES.cz, 27. listopadu 2007, 17:42)
Zakázaná akce neonacistů z 10. listopadu má další pokračování. Mluvčí Národního odporu Petr Kalinovský podal trestní oznámení na reportéra Reflexu Jiřího X. Doležala. Nelíbí se mu, jak referoval o průběhu demonstrací na výročí křišťálové noci. Schvaloval trestný čin, tvrdí extremista.
…
Kalinovský rovněž popírá, že by byl antifašistickými aktivisty kopnut do rozkroku, jak stojí v reportáži s názvem My s hvězdou.
více na: ..:. iDNES.cz :.
“Trestní oznámení“ Petra Kalinovského zveřejněné na Odpor.org
Trestní oznámení na identifikovatelného pachatele
26. 11. 2007
Rád bych tímto podal trestní oznámení na identifikovatelného pachatele. Konkrétně se jedná o jakéhosi Jiřího Doležala, známějšího pod pseudouměleckým jménem Jiří X. Doležal, redaktora obskurního plátku „Reflex“, pro trestný čin dle § 165 tr.z. 140/1961 Sb., tedy pro trestný čin „schvalování trestného činu“. K bližší identifikaci: tento Žid pravděpodobně svou přítomností v místě bydliště oblažuje katastrální území Prahy 6. Dle mého názoru se uvedeného trestného činu měl dopustit článkem „My s hvězdou“, vydaném dne 15.11.2007 v uvedené prožidovské tiskovině. Tento propagátor narkomanství, ultralevicového násilí a jiných perverzností, totiž uvádí (celý text tvoří nedílnou složku mého oznámení) v souvislosti s mým napadením následující:
„Antifa prorazila policejní kordón a davy vysportovaných a maskovaných mladíků vyrazily za nácky, kteří prchali, až o sebe zakopávali. Pak jeden z nich, zvláště nechutný tučný exemplář, vytáhl pistoli – plynovku – a vystřelil do davu. Podepsal si tím ortel. Bijci Antify se na něj sesypali jako vrány, obouchali mu hlavu o zeď a roztloukli mu obličej. Ostatní neonacisté utekli a nechali tam svého kamaráda napospas. Nácek stál u zdi, na které je pomníček obětem nacistické okupace. Opíral se o ni a z jeho bílého obličeje vytékal na dlažbu proud krve a tvořil u zdi, přímo pod pomníčkem, krvavou kaluž. "Bolí tě to?" přitočil se k němu jeden z anarchistů a kolenem ho kopl do rozkroku. Fotografové si zkrvaveného a plačícího tlusťocha spokojeně fotili. Dávali najevo, že i když jsou nestranní novináři, tak mu to přejou.Pak nácka zatkla policie. Muži v civilu i uniformách se ho snažili davu vzít. Protože my jsme nebyli daleko lynčování. Podařilo se jim to jen tak tak, nakonec se i s tím zkrvaveným fašistou schovali v budově fakulty. Dav venku mručel, krev lidem hodně zvedla náladu. Ještě čtvrt hodiny po incidentu se ke krvavé kaluži trousili zvědavci a radostně si vyprávěli detaily… "Dejte nám je!" vyl dav. Byl jsem s radostí jeho součástí, protože ten dav byl davem proti zlu. Ještě dlouho se ten den demonstrovalo, Antifa vítězně táhla Prahou...“
Pomiňme skutečnost vypovídající o páně Doležalově žurnalistické serióznosti, když mne – s váhou 65 kilogramů – nazve „zvláště nechutně tučným exemplářem“. Pomiňme i skutečnost, že jsem nebyl židovskou bojůvkou kopnut kolenem do rozkroku (již jsem dávno ležel), nijak jsme o sebe nezakopávali, stejně tak nikde v bezprostředním okolí se nenacházel žádný pomníček. Sousloví „plačící nácek“ je odstranitelné pouhým pohledem na zpravodajské záběry, kterých je plný internet . Dokonce i pomiňme titulaturu „nácek“. Pokud „antináckové“ jsou všelijací Doležalové, potom mne to skutečně neuráží.
Trestní oznámení však podávám pro jednoznačné vyznění pamfletu, kde je opěvováno mé napadení. Konkrétně se jedná o následující výroky:
„Dávali najevo, že i když jsou nestranní novináři, tak mu to přejou.“ Což je jistě první bod. Neboť židovský pisálek Doležal se do nestranného novináře tuze rád převtěluje. Tato věta též má ve čtenářstvu vybudit dojem, co je údajně správné a co nikoliv.
Dále:
„Protože my jsme nebyli daleko lynčování.“ – Jednoznačné vychvalování trestného činu. Zde se Žid jasně staví na „morální“ stranu útočníků. Slůvko „my“ a „lynčování“ snad netřeba lingvisticky objasňovat.
Další příklad židovské pseudohumanity: „Dav venku mručel, krev lidem hodně zvedla náladu. Ještě čtvrt hodiny po incidentu se ke krvavé kaluži trousili zvědavci a radostně si vyprávěli detaily.“ I zde je patrná Doležalova tendence vychvalovat trestný čin. Rozhodně se vymyká běžné novinářské praxi.
Pokračujme: „Dejte nám je!" vyl dav. Byl jsem s radostí jeho součástí.“ Když opomineme, že terminus technicus „dav“ je v dané situaci svůdně přiléhavý, i zde je dle mého naplněna skutková podstata §165tr.z.
Pochopitelně chápu, že kdokoliv napadne v této zemi a zatím i v tomto čase (!) kritika Státu Izrael, má zaděláno spíše na Řád TGM (jak příznačné…) než na spravedlivé potrestání justicí, a naopak kdo se brání zfanatizovaným bandám zakuklených Židů či anarchistů se zbraní v ruce je zločincem, přesto se domnívám, že proti mně byl spáchán trestný čin minimálně dle § 222/2tr.z.(pokus o úmyslné těžké ublížení na zdraví z ideologických důvodů). Kdybych učinil zrcadlově obrácený útok teleskopickým obuškem já, jednalo by se ale spíše o tr.č. 219/2 – tedy vražda z rasových či ideologických důvodů, byť ve stádiu pokusu.
Žádám proto Policii ČR, nechť se mým oznámením svědomitě zabývá a nechť mne vyrozumí o učiněných opatřeních.
S pozdravem
Bc. Petr Kalinovský
Zdroj: odpor.org
