pro všechny zvědaví, kteří by si rádi chtěli stáhnout ten skvělý song "bič boží"
ve formě avi nebo jen mp3
(třeba jako vyzvánění do mobilu :-)
jsem našel řešení, a to na stránkách:
www.volny.cz/karlovopivo/hospdown.html.
p.s.publikateli ze srdce děkujem!
MIMIKRY FANCLUB
Část textu písně Bič boží. Autor knihy ho přepsal z televizní obrazovky; verze z televize se totiž významně liší od scénářové verze, která je podstatně kratší. "Textařem" je režisér Jiří Sequens, jenž se údajně inspiroval biblickými texty. Hudbu složil Zdeněk Liška. Dodnes se neví, kdo skladbu nahrál a nazpíval.
Sajme z mrtvých drog Drofár, taliman, voko, ksicht Zlatej písek, zlatý kamení Krtiny a smaragdovej prach Kosti, kůže, lejno, vítr, mrak To všechno je mámení Protože jednostejně v prachu lehnou A červi se rozlezou Bič boží je vyžene!
Sajme z mrtvých drog Drofár, taliman, voko, ksicht Veselí a k tomu muziky Při bubnu a harfě bez kliky Mám je v břichu, v břichu červíky Maso zvrací knedlíky Protože co zbývá?
Jednostejně v prachu lehnou A červi se rozlezou Bič boží je vyžene!
Sajme z mrtvých drog Drofár, taliman, voko, ksicht Pardubice, mladý vlasy, já a ty Do propasti padnem nahatý Smrt je blejskavá jak plakáty Zdekujte se všichni na chaty ...
Docela dost jsme si z dílu Mimikry dělali legraci a tak jsem to viděl hodněkrát, ta hudba mě zamotala hlavu :-)
Bohužel ten přepis výše je špatně, takle to v textu není.
Protože co zbývá má být protože co s nima ?
Smrt není blízkavá jak plakáty, ale acháty... To jen několik oprav...
Jinak je to pecka, dnes tedy :-) Dříve udělat z naprosto neškodných plastiků teroristy zabíjející lidi a unašející letadla je nechutné vymývání mozků...
třeba je ten text psaný tak, aby nedával absolutně žádný smysl...něco jako biblický texty to splňuje, nic víc od toho podle mě tvůrci nechtěli. Každopádně Liška byl borec...a můj příbuznej...
[11] Filip: Únosy letadel v ČSSR (07.06.2011, 10:06:44)
Únosy letadel jako prostředek k emigraci na „Západ“ měly v Československu docela dlouhou tradici – patrně nejznámější je případ z 24. března 1950, kdy piloti, bývalí letci RAF, unesli v jeden den celkem tři letadla do SRN. Pikantní na celé záležitosti byla skutečnost, že v jednom z nich letěl i tehdejší ředitel Československých aerolinií Leopold Thurner. Na počátku sedmdesátých let se celosvětově únosy letadel dostaly do módy. V našem případě bylo uneseno letadlo Iljušin 18 letící 8. června 1970 na lince Praha – Karlovy Vary. Únosců bylo celkem osm – čtyři mladí muži a čtyři stářím odpovídající ženy, ve dvou případech se jednalo o manželské páry, z nichž jeden vzal na cestu i svoji dvouletou holčičku. Při letu si únosci vynutili odklon dráhy letu do Norimberka, kde okamžitě požádali o politický asyl. Ihned byli zatčeni a v Německu odsouzeni k trestům v trvání od 8 měsíců do dvou a půl let. Zbylých šestnáct pasažérů a tři členové posádky ještě tentýž den odletěli do Prahy. Těžko říct, jak se naši seriáloví hrdinové na podobné činy dívali, únos je přece jen únos a jako prostředek k emigraci se nepochybně jednalo o dost extrémní způsob. Nicméně skupinu z června ještě tentýž rok zkusili napodobit ještě další Češi – v prvním případě v srpnu se únos letadla na lince Praha – Bratislava do Vídně zdařil, druhý na lince aerotaxi Brno – Bratislava však skončil neúspěchem. Nejvíce se však do paměti občanů vepsal případ z roku 1972, při kterém byl únosci zastřelen kapitán letadla.
