Anální anarchismus podle psychoanalytického Jana Šterna aneb Policejní obušek je pokrokovější (PubWeb.cz)
2007-07-2, 14:15:28 • Komentáře / názory
Anarchismus jako vesmír řiti
(Jan Štern, PubWeb.cz, 19. června 2007)
Byl jsem se v nedávných dnech podívat na vesměs anarchistickém protestu proti příjezdu George Bushe, který se konal na pražském Pohořelci. Není pochyb o tom, že sám americký prezident je šťavnatou pastvinou ku psychoanalytickému spásání. Ale mne protentokrát zajímala "druhá strana", strana protestu.
Kdo nepřišel onoho odpoledne na pražský Pohořelec, měl čeho litovat. Není pochyb o tom, že anarchismus jako aktuální politické hnutí zde zle demaskoval svou hlubinnou psychologickou podstatu. A když říkám hlubinnou, myslím to vážně.
…
Několik znaků je více než výmluvných. Například černá barva, jež spojuje "soudruhy stylu". Černá je "nejpsychologičtější" barvou vůbec, je to barva "prachaosu", neboli preoidipovské nicoty, přesněji nicoty definované temnotou análu a výkalu. Použijme toto konstatování jako jednu z mnoha možných vstupních bran do zahrady úvah o podstatě dnešních anarchistických atrakcí postmoderního střihu.
…
Důkazem potřeby beztvarosti není jen černá barva a podivuhodná uniformita údajných individualistů, ale i zvláštní znak: většina anarchistů na Pohořelci si zakrývala svoji tvář. Jistě, výklad tohoto znaku může být variabilní. U mnohých shromážděných bylo zakrytí tváře určitě aktem rozumným, dodávajícím jakous takous důstojnost a dospělost. Tezi, že by mohlo jít o obranu před policejním pronásledováním, můžeme hravě zavrhnout. Ačkoli tito hoši a děvčata většinou věří (tak jako neurotik), že jsou pozorováni okem Velkého bratra a tajnými službami, chtěl bych vidět tajnou službu, která by mrhala svými prostředky na sledování podobných bezvýznamných protoskupinek.
Jiná věc je, že většina těch hochů jsou děti rodičů z vyšších vrstev a pracují na nezanedbatelně perspektivních místech v nadnárodních firmách či reklamních agenturách. Mohlo by být tedy poměrně nepříjemné, kdyby tvář hocha viděl večer ve zprávách tatínek nebo šéf. Přesto se domnívám, že smysl zakrytí tváře je především psychologický. Je to další zákonitý znak anality: takto se přeci maskují otroci v sado-maso salonech, takové škrabošky nosí jejich dominy (ostatně barevné černo-rudé ladění těchto vynikajích hereček a jejich "mučíren" podivuhodně souhlasí s laděních anarcho-stylu). Jde o to rozputit tvář – tedy tvary. Kde je tvar, jsou rozdíly, kde jsou rozdíly, je falus a ne-falus, a tedy kastrační úzkost.
…
"Něco tady hnije, je to anarchie," volávají občas pravičáci na svých demonstracích. Dávají tak průchod svému nevědomému tušení: kde je hniloba, je i analita. Ta je zajisté svým způsobem vzrušující. Přesto jen oidipovské je progresivní, nadějeplné, vyhlížející dospělost. Srp a kladivo, George Bush i policejní obušek jsou pokrokovější než hoši bez tváře, co vylezli z kanálů, aby osvobodili člověka strhnutím do univerza anality. Na to nikdy nezapomínejme.
více na: ..:. PubWeb.cz :.
(Jan Štern, PubWeb.cz, 19. června 2007)
Byl jsem se v nedávných dnech podívat na vesměs anarchistickém protestu proti příjezdu George Bushe, který se konal na pražském Pohořelci. Není pochyb o tom, že sám americký prezident je šťavnatou pastvinou ku psychoanalytickému spásání. Ale mne protentokrát zajímala "druhá strana", strana protestu. Kdo nepřišel onoho odpoledne na pražský Pohořelec, měl čeho litovat. Není pochyb o tom, že anarchismus jako aktuální politické hnutí zde zle demaskoval svou hlubinnou psychologickou podstatu. A když říkám hlubinnou, myslím to vážně.
…
Několik znaků je více než výmluvných. Například černá barva, jež spojuje "soudruhy stylu". Černá je "nejpsychologičtější" barvou vůbec, je to barva "prachaosu", neboli preoidipovské nicoty, přesněji nicoty definované temnotou análu a výkalu. Použijme toto konstatování jako jednu z mnoha možných vstupních bran do zahrady úvah o podstatě dnešních anarchistických atrakcí postmoderního střihu.
…
Důkazem potřeby beztvarosti není jen černá barva a podivuhodná uniformita údajných individualistů, ale i zvláštní znak: většina anarchistů na Pohořelci si zakrývala svoji tvář. Jistě, výklad tohoto znaku může být variabilní. U mnohých shromážděných bylo zakrytí tváře určitě aktem rozumným, dodávajícím jakous takous důstojnost a dospělost. Tezi, že by mohlo jít o obranu před policejním pronásledováním, můžeme hravě zavrhnout. Ačkoli tito hoši a děvčata většinou věří (tak jako neurotik), že jsou pozorováni okem Velkého bratra a tajnými službami, chtěl bych vidět tajnou službu, která by mrhala svými prostředky na sledování podobných bezvýznamných protoskupinek.
Jiná věc je, že většina těch hochů jsou děti rodičů z vyšších vrstev a pracují na nezanedbatelně perspektivních místech v nadnárodních firmách či reklamních agenturách. Mohlo by být tedy poměrně nepříjemné, kdyby tvář hocha viděl večer ve zprávách tatínek nebo šéf. Přesto se domnívám, že smysl zakrytí tváře je především psychologický. Je to další zákonitý znak anality: takto se přeci maskují otroci v sado-maso salonech, takové škrabošky nosí jejich dominy (ostatně barevné černo-rudé ladění těchto vynikajích hereček a jejich "mučíren" podivuhodně souhlasí s laděních anarcho-stylu). Jde o to rozputit tvář – tedy tvary. Kde je tvar, jsou rozdíly, kde jsou rozdíly, je falus a ne-falus, a tedy kastrační úzkost.
…
"Něco tady hnije, je to anarchie," volávají občas pravičáci na svých demonstracích. Dávají tak průchod svému nevědomému tušení: kde je hniloba, je i analita. Ta je zajisté svým způsobem vzrušující. Přesto jen oidipovské je progresivní, nadějeplné, vyhlížející dospělost. Srp a kladivo, George Bush i policejní obušek jsou pokrokovější než hoši bez tváře, co vylezli z kanálů, aby osvobodili člověka strhnutím do univerza anality. Na to nikdy nezapomínejme.
více na: ..:. PubWeb.cz :.
