Havel a Vaculík už se smí, marihuana zatím ne
(Martin Komárek, MF DNES, 7. května 2007)
Tímto článkem se připojuji k Milion marihuana march, tedy k pochodu za legalizaci marihuany. Protože lépe píšu než pochoduji, činím tak touto cestou. Vzhledem k tomu, že tento list čte denně mnohem víc než milion lidí, mám dokonce šanci, že uspěji.
Na rozdíl od těch, kdo pochodovali pod plakátem "Když ji miluješ, není co řešit", nepřipojuji se z rozkazu svého srdce, přece jen už je mi přes čtyřicet, ale na nátlak rozumu. Na pomoc beru si Písmo svaté i Immanuela Kanta. Bez marihuany, trávy, marušky, ganji, jointa, špeku, či jak se jí ještě mazlivě říká, žít mohu a chci. Nepochybně je to škodlivý neřád, podobně jako chlast, kuřivo, špek, klobásy, čokoláda, křupky, brambůrky, hamburgery, auta, Temelín, pistole... Zatímco tento neřád se těší řádnému občanskému životu, marihuana je na okraji či za okrajem zákona jako tulák živící se přikrádáním. Některý policajt ho strpí, jiný zbije, další zavře.
Pokud věříte v Boha, musíte trávu omilostnit. Geneze jasně říká, že Stvořitel dal člověku k dispozici všechno, co na zemi roste nebo po ní běhá či se mrcasí ve vodách. Později to trochu omezil, například zakázal jíst vepře nebo damana. Konopí však nikoliv.
Kdo má tedy právo zakazovat dospělému člověku, aby pěstoval, sklízel a prodával rostlinu? Kdo má právo zakázat jinému člověku, aby potahoval kouř z ní? Většina z nás však Boha nepotřebuje, podobně jako onen chemik, který skončil pod gilotinou. I ti z nás se však řídí jakýmsi mravním zákonem, který vyjádřila lidová moudrost a po ní slavný filozof Kant. Zjednodušeně říká: "Co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň jim." Nechceme-li tedy, aby nám ostatní zakazovali naše Temelíny, špeky, hamburgery a čokolády, neměli bychom milovníkům marihuany zakazovat to, co mají rádi. Takzvaný "hulič" totiž takzvanému "nehuliči" nijak neškodí. Kazí si jen vlastní zdraví a učení profesoři se dosud přou (a příti budou), zda více, či méně než nemírným pojídáním slaniny a pokuřováním tabáku s velbloudem. Zákaz marihuany je tedy stejně nesmyslný, jako byl za socialismu zákaz děl Milana Kundery, Václava Havla či Ludvíka Vaculíka. Tehdejší vládci si mysleli, že by tito spisovatelé popletli lidu hlavu. Nynější elita si ze stejně hloupých a protilidských důvodů myslí, že lidu zatemní mozek tráva. Kundera a Havel kolovali v opisech mezi gymnazisty, jako dnes mezi nimi koluje joint.
Režim, který zakazoval spisovatele, padl. Kapitalismus se vždy ve všem ukázal býti chytřejší než socialismus. Proto myslím, že nepadne, ale ustoupí srdci, Bohu a rozumu a marihuanu povolí.
