Dějiny StB …pokračují, například na Národní protidrogové centrále (Lidovky.cz)
2006-11-15, 20:48:00 • Média
Stručné dějiny StB
(Radek Schovánek, Lidovky.cz, 15. listopadu 2006, 17:04)
V každém totalitním režimu je politická policie jedním z hlavních nástrojů k udržení moci. V Československu jím byla Státní bezpečnost (StB), kterou po únoru 1948 komunisté přeměnili v obávanou a všudypřítomnou instituci.
Zatímco v roce 1947 nastoupilo k StB 116 nových příslušníků, o dva roky později to bylo již 2733 a v následujícím roce 2278. V polovině 50. let měla StB již více než osm tisíc zaměstnanců. Konečný počet se ustálil mezi dvanácti a třinácti tisíci osob.
(…)
Na jaře 1990 začaly na ministerstvu vnitra pracovat občanské komise, jejichž úkolem bylo prověřit spolehlivost a použitelnost jednotlivých příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) v novém režimu. Z více než padesáti sedmi tisíc příslušníků SNB jich bylo v roce 1990 propuštěno 7778, z nich ale pouze 74 proto, že odmítli podepsat věrnost novému režimu. Z ministerstva vnitra postupně odcházely nejzkompromitovanější komunistické kádry a také lidé, kteří se dokázali uplatnit mimo resort. Z rozvědky odešel například současný ředitel evropské divize firmy Microsoft Jan Mühlfeit a Harvardské investiční fondy s Viktorem Koženým založil bývalý zástupce správy zpravodajské techniky Boris Vostrý.
Celá 90. léta byla veřejnost v nepravidelných intervalech informována, že v Bezpečnostní informační službě žádní bývalí příslušníci StB nepůsobí. Ještě dál šel Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI -rozvědka), který tvrdil, že nezaměstnává bývalé příslušníky StB ani nijak nenavázal na činnost bývalé komunistické rozvědky a nepřevzal žádné její agenty. Nic z toho ale nebyla pravda. Ještě po sedmnácti letech od pádu komunismu řídí například jeden z nedůležitějších útvarů Policie ČR (tzv. Národní protidrogovou centrálu) bývalý příslušník komunistické rozvědky.
celý článek na: ..:. Lidovky.cz :.
Tradice zavazuje ...
(Radek Schovánek, Lidovky.cz, 15. listopadu 2006, 17:04)
V každém totalitním režimu je politická policie jedním z hlavních nástrojů k udržení moci. V Československu jím byla Státní bezpečnost (StB), kterou po únoru 1948 komunisté přeměnili v obávanou a všudypřítomnou instituci.
Zatímco v roce 1947 nastoupilo k StB 116 nových příslušníků, o dva roky později to bylo již 2733 a v následujícím roce 2278. V polovině 50. let měla StB již více než osm tisíc zaměstnanců. Konečný počet se ustálil mezi dvanácti a třinácti tisíci osob.
(…)
Na jaře 1990 začaly na ministerstvu vnitra pracovat občanské komise, jejichž úkolem bylo prověřit spolehlivost a použitelnost jednotlivých příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) v novém režimu. Z více než padesáti sedmi tisíc příslušníků SNB jich bylo v roce 1990 propuštěno 7778, z nich ale pouze 74 proto, že odmítli podepsat věrnost novému režimu. Z ministerstva vnitra postupně odcházely nejzkompromitovanější komunistické kádry a také lidé, kteří se dokázali uplatnit mimo resort. Z rozvědky odešel například současný ředitel evropské divize firmy Microsoft Jan Mühlfeit a Harvardské investiční fondy s Viktorem Koženým založil bývalý zástupce správy zpravodajské techniky Boris Vostrý.
Celá 90. léta byla veřejnost v nepravidelných intervalech informována, že v Bezpečnostní informační službě žádní bývalí příslušníci StB nepůsobí. Ještě dál šel Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI -rozvědka), který tvrdil, že nezaměstnává bývalé příslušníky StB ani nijak nenavázal na činnost bývalé komunistické rozvědky a nepřevzal žádné její agenty. Nic z toho ale nebyla pravda. Ještě po sedmnácti letech od pádu komunismu řídí například jeden z nedůležitějších útvarů Policie ČR (tzv. Národní protidrogovou centrálu) bývalý příslušník komunistické rozvědky.
celý článek na: ..:. Lidovky.cz :.
Tradice zavazuje ...
