Stát jsem já
(Martin Weiss, sloupek Lidových novin, 27. září 2006)
Je to až směšně trapné. Jiří Paroubek si jako premiér nechal ze státní kasy platit právní služby v záležitostech, které se týkaly jen a jen jeho. To si opravdu nemohl dovolit právníka? Anebo si myslí, že „stát jsem já“? V občanskoprávní při jsou si však obě strany rovny a neexistuje žádný „státní zájem“ na tom, aby premiér porážel u soudu své spoluobčany. Tím méně je přijatelné, aby se advokát zaštítěný premiérovým jménem snažil na někoho poštvat státní úřady. Právě o to se pokoušel advokát Topinka vůči Stanislavu Pencovi.
Je to, pravda, jisté zjemnění taktiky oproti dobám, kdy majitelku pozemku, na němž měla stát vládou favorizovaná investice, přijel přemlouvat k prodeji náměstek policejního prezidenta.
Ale to je slabá útěcha.
Proč Paroubek tak malicherné věci podnikal a proč je pak zatloukal před novináři i sněmovnou? O malicherné částky se v každém případě jedná z pohledu právníků typu Miroslava Jansty. Jejich řemeslem také už dávno není právo. Klientům jsou schopni poskytnout něco víc: umějí zařídit, co je třeba. Jednou premiérovi, podruhé třeba ČSOB. Vzájemně výhodně. A teprve tyto souvislosti ukazují, proč asi expremiér nechtěl, aby vyšlo najevo, jaké právníky si platí. Že ne ze svého, je pak už skoro detail.
zdroj: ..:. Lidovky.cz :.
Kdyby ste to nevěděli, tak stát sem já
(Martin Weiss, sloupek Lidových novin, 27. září 2006)
Je to až směšně trapné. Jiří Paroubek si jako premiér nechal ze státní kasy platit právní služby v záležitostech, které se týkaly jen a jen jeho. To si opravdu nemohl dovolit právníka? Anebo si myslí, že „stát jsem já“? V občanskoprávní při jsou si však obě strany rovny a neexistuje žádný „státní zájem“ na tom, aby premiér porážel u soudu své spoluobčany. Tím méně je přijatelné, aby se advokát zaštítěný premiérovým jménem snažil na někoho poštvat státní úřady. Právě o to se pokoušel advokát Topinka vůči Stanislavu Pencovi.
Je to, pravda, jisté zjemnění taktiky oproti dobám, kdy majitelku pozemku, na němž měla stát vládou favorizovaná investice, přijel přemlouvat k prodeji náměstek policejního prezidenta.
Ale to je slabá útěcha.
Proč Paroubek tak malicherné věci podnikal a proč je pak zatloukal před novináři i sněmovnou? O malicherné částky se v každém případě jedná z pohledu právníků typu Miroslava Jansty. Jejich řemeslem také už dávno není právo. Klientům jsou schopni poskytnout něco víc: umějí zařídit, co je třeba. Jednou premiérovi, podruhé třeba ČSOB. Vzájemně výhodně. A teprve tyto souvislosti ukazují, proč asi expremiér nechtěl, aby vyšlo najevo, jaké právníky si platí. Že ne ze svého, je pak už skoro detail.
zdroj: ..:. Lidovky.cz :.
Kdyby ste to nevěděli, tak stát sem já
