Údaje o neúspěšných stížnostech nelze nikde získat
(Štěpán Korčiš, Lidové noviny, 18. února 1999)
Šikanoval vás policista? Týral vás psychicky? Postupoval podle vašeho názoru jiným nezákonným způsobem? Stěžujte si, ale šanci na úspěch máte malou.
Nedávno byl prý neoprávněně zadržen a policisty šikanován člen vládní rady pro lidská práva Stanislav Penc. Loni v květnu policie tvrdě zasáhla proti rabujícím účastníkům (ale i proti lidem, kteří s nimi neměli nic společného) Global Street Party. V obou případech byly na postup policie podány stížnosti. V obou případech nebyly podle ministerstva vnitra a policie oprávněné. Jen malá část trestních oznámení a stížností na nezákonné postupy a zásahy policie se totiž dostane až k vyšetřovateli. Stanislav Penc hovoří v této souvislosti o pouhých pěti procentech případů, které nejsou 'smeteny pod stůl'. "Obávám se, že to ani za mého fungování nebylo o moc větší," říká v této souvislosti bývalý ředitel Inspekce ministerstva vnitra Vladimír Nechanický. Zástupce ředitele tiskového odboru ministerstva vnitra (MV) Samuel Truschka tvrdí, že podobné statistické údaje nemá, a že se ani nedají "nikde" získat. Podle něj Inspekce MV neeviduje, kolik z celkového počtu podaných trestních oznámení či stížností se dostane se dostane až do fáze obvinění či kárného řízení v rámci policie.
Zdlouhavý postup
Běžné trestní oznámení vyšetří kriminální služba a případ předá úřadu vyšetřování. Ten rozhodne zda existuje podezření z trestného činu. Pokud ano, sdělí dotyčnému, na něhož bylo podáno trestní oznámení, z čeho je obviněn. Případy, kdy je trestní oznámení podáno na běžného občana se úřad vyšetřování zaobírá vždy. Dále úřad vyšetřování vypracuje návrh na obžalobu a předá ho státnímu zástupci, ten pak rozhodne o obžalobě a předloží ji soudu. V případě policie nešetří trestní oznámení kriminální služba, ale Inspekce ministe rstva vnitra. Ta má podstatně větší pravomoci než běžná kriminální služba. Může totiž rozhodnout, že případ který šetří, již na úřad vyšetřování nedorazí. Je zcela v její pravomoci rozhodnout, že neexistuje podezření z trestného činu a případ postoupit úřadům policie, které jej pak řeší jako stížnost. Touto procedurou pak úředníci vysvětlují neexistenci přesné statistiky "úspěšnosti" stížností na policisty. U "běžných" občanů tedy rozhoduje o obvinění a obžalobě úřad vyšetřování a státní zástupce. U policistů rozhoduje již Inspekce MV, zda se jejich případ před vyšetřovatele a státního zástupce vůbec dostane. Teprve pokud ano, následuje procedura běžná u "občanů-nepolicistů.
"Trochu napadnutelná" objektivita
Trestní oznámení na policisty tedy jen v minimu případů vedou k vyšetřování a obžalobě. V naprosté většině jsou podle inspekce neoprávněné. I v situacích, kdy inspekce trestní předá úřadu vyšetřování, případ často neskončí před soudem. I velmi závažné případy končící smrtí jsou často úřadem vyšetřování odloženy, nebo na práci policistů v nich figurujících "není shledáno pochybení". Podle Vladimíra Nechanického je "nešťastné", že inspekce je podřízena ministru vnitra a ne například státnímu zastupitelství. Objektivita je, jak říká, za těchto podmínek "trochu napadnutelná". Podle Nechanického vedení vnitra i policejní prezidium zcela logicky nemá zájem, aby pověst policie byla zbytečně narušována. "Já sám jsem prosazoval, že pokud policista zakročil úspěšně, a bylo podezření že porušil zákon, měl by byt omilostněn a mělo by byt zveřejněno že postupoval správně," tvrdí Nechanicky. V inspekci podle něj vždy byli a jsou důstojníci, kteří se snaží kamarádům ve zbrani pomoci. S odstupem času se Nechanický na práci inspekce dívá kriticky: "Já jsem byl velice překvapen, že se nikdo nedostal ani do kázeňského potrestání ohledně akce-masakru ve Vodičkově ulici (závěr květnové Global Street Party pozn. red.). Objektivita chybí v práci Inspekce ministerstva vnitra i podle byvalého policejního ředitele Stanislava Novotného. Sám tvrdí, že když řídil policii a přál si aby odbor kontroly stížností pracoval co nejobjektivněji, procento oprávněnych stížností občanů se zvedlo. Z vedení Inspekce MV se LN podařilo zastihnout pouze zástupce ředitele jednoho z oddělení Radovana Šťastného. Ten se však k počtu trestních oznámení uznaných inspekcí jako oprávněné i vůbec k práci inspekce odmítl vyjádřit s tím, že k tomu nemá žádné podklady. Loni bylo zjištěno 306 pachatelů trestné činnosti z řad policistů.
Některé sporné zásahy policie v posledních letech:
LISTOPAD 1994 – U Těškova na Rokycansku chtěli policisté kontrolovat řidiče Josefa Šoltyse, který před jízdou pil. Pokusil se jim ujet a pak se před ni mi zamknul v autě. Když vystoupil, policisté ho zbili tak, že zemřel na následky vnitřních zranění. V květnu 1995 byla na oba policisty podána obžaloba.
KVĚTEN 1996 – Zásah v rockovém klubu Propast v Praze na Žižkově, údajně v souvislosti s prodejem a užíváním drog, nic významného v tomto smyslu ale zásah nepřinesl. Zásahové komando v kuklách a se samopaly návštěvníky klubu údajně šikanovalo a bilo.
SRPEN 1996 – Vietnamce (jednoho muže a dvě ženy) podezřelé z prodeje neokolkovaných cigaret policisté na několik hodin spoutali, nechali je bez jídla a neposkytli jim tlumočníka. V květnu 1997 ústavní soud prohlásil jednání policistů vůči Vietnamcům za ponižující. Několik policistů z Prahy 6 bylo kázeňsky potrestáno.
BŘEZEN 1997 – Údajně neadekvátní zásah proti hostům restaurace Pod Petřínem v Praze. Po konfliktu, který nastal mezi skupinou návštěvníků restaurace a policejní hlídkou, zasáhlo proti čtyřiceti účastníkům oslavy sportovců v této malostranské restauraci asi 35 policistů se psy. Konfliktu byl také náhodou přítomen ředitel pražské městské policie Rudolf Blažek, který tehdy policejní zákrok označil za neprofesionální. Dva účastníci oslavy byli obžalováni z útoku na veřejného činitele.
KVĚTEN 1997 – Policejní zásah před budovou ministerstva vnitra v Praze na Letné proti demonstrantům, kteří si připomínali výročí policejní razie v pražském klubu Propast. Policisté zakročili poté, co jeden z demonstrantů rozbil lahví skleněné dveře budovy ministerstva. Výsledkem zásahu bylo dvanáct zadržených demonstrantů a dva zranění. Policie fyzicky napadla a zadržela fotoreportéra ČTK, ač se prokázal novinářským průkazem. Inspekce ministerstva vnitra věc uzavřela s tím, že žádný z policistů nespáchal trestný čin, pouze dva příslušníci policie se dopustili přestupku, ten se však netýkal přímo zákroku proti demonstrujícím.
KVĚTEN 1998 – taneční hapenning Global Street Party 98 později přerostl v otevřený střet radikálů s policií, rozbíjení výloh a rabování obchodů. Bylo zadrženo 67 osob, obviněno 26, z nichž u 18 bylo později zastaveno trestní stíhání. Třicet osob si stěžovalo na brutalitu policistů a psychické i fyzické týrání zadržených. Vláda policejní zásah shledala přiměřeným. Policie sama označila zásah za adekvátní.
Pramen: ČTK
(Štěpán Korčiš, Lidové noviny, 18. února 1999)
Šikanoval vás policista? Týral vás psychicky? Postupoval podle vašeho názoru jiným nezákonným způsobem? Stěžujte si, ale šanci na úspěch máte malou.
Nedávno byl prý neoprávněně zadržen a policisty šikanován člen vládní rady pro lidská práva Stanislav Penc. Loni v květnu policie tvrdě zasáhla proti rabujícím účastníkům (ale i proti lidem, kteří s nimi neměli nic společného) Global Street Party. V obou případech byly na postup policie podány stížnosti. V obou případech nebyly podle ministerstva vnitra a policie oprávněné. Jen malá část trestních oznámení a stížností na nezákonné postupy a zásahy policie se totiž dostane až k vyšetřovateli. Stanislav Penc hovoří v této souvislosti o pouhých pěti procentech případů, které nejsou 'smeteny pod stůl'. "Obávám se, že to ani za mého fungování nebylo o moc větší," říká v této souvislosti bývalý ředitel Inspekce ministerstva vnitra Vladimír Nechanický. Zástupce ředitele tiskového odboru ministerstva vnitra (MV) Samuel Truschka tvrdí, že podobné statistické údaje nemá, a že se ani nedají "nikde" získat. Podle něj Inspekce MV neeviduje, kolik z celkového počtu podaných trestních oznámení či stížností se dostane se dostane až do fáze obvinění či kárného řízení v rámci policie.
Zdlouhavý postup
Běžné trestní oznámení vyšetří kriminální služba a případ předá úřadu vyšetřování. Ten rozhodne zda existuje podezření z trestného činu. Pokud ano, sdělí dotyčnému, na něhož bylo podáno trestní oznámení, z čeho je obviněn. Případy, kdy je trestní oznámení podáno na běžného občana se úřad vyšetřování zaobírá vždy. Dále úřad vyšetřování vypracuje návrh na obžalobu a předá ho státnímu zástupci, ten pak rozhodne o obžalobě a předloží ji soudu. V případě policie nešetří trestní oznámení kriminální služba, ale Inspekce ministe rstva vnitra. Ta má podstatně větší pravomoci než běžná kriminální služba. Může totiž rozhodnout, že případ který šetří, již na úřad vyšetřování nedorazí. Je zcela v její pravomoci rozhodnout, že neexistuje podezření z trestného činu a případ postoupit úřadům policie, které jej pak řeší jako stížnost. Touto procedurou pak úředníci vysvětlují neexistenci přesné statistiky "úspěšnosti" stížností na policisty. U "běžných" občanů tedy rozhoduje o obvinění a obžalobě úřad vyšetřování a státní zástupce. U policistů rozhoduje již Inspekce MV, zda se jejich případ před vyšetřovatele a státního zástupce vůbec dostane. Teprve pokud ano, následuje procedura běžná u "občanů-nepolicistů.
"Trochu napadnutelná" objektivita
Trestní oznámení na policisty tedy jen v minimu případů vedou k vyšetřování a obžalobě. V naprosté většině jsou podle inspekce neoprávněné. I v situacích, kdy inspekce trestní předá úřadu vyšetřování, případ často neskončí před soudem. I velmi závažné případy končící smrtí jsou často úřadem vyšetřování odloženy, nebo na práci policistů v nich figurujících "není shledáno pochybení". Podle Vladimíra Nechanického je "nešťastné", že inspekce je podřízena ministru vnitra a ne například státnímu zastupitelství. Objektivita je, jak říká, za těchto podmínek "trochu napadnutelná". Podle Nechanického vedení vnitra i policejní prezidium zcela logicky nemá zájem, aby pověst policie byla zbytečně narušována. "Já sám jsem prosazoval, že pokud policista zakročil úspěšně, a bylo podezření že porušil zákon, měl by byt omilostněn a mělo by byt zveřejněno že postupoval správně," tvrdí Nechanicky. V inspekci podle něj vždy byli a jsou důstojníci, kteří se snaží kamarádům ve zbrani pomoci. S odstupem času se Nechanický na práci inspekce dívá kriticky: "Já jsem byl velice překvapen, že se nikdo nedostal ani do kázeňského potrestání ohledně akce-masakru ve Vodičkově ulici (závěr květnové Global Street Party pozn. red.). Objektivita chybí v práci Inspekce ministerstva vnitra i podle byvalého policejního ředitele Stanislava Novotného. Sám tvrdí, že když řídil policii a přál si aby odbor kontroly stížností pracoval co nejobjektivněji, procento oprávněnych stížností občanů se zvedlo. Z vedení Inspekce MV se LN podařilo zastihnout pouze zástupce ředitele jednoho z oddělení Radovana Šťastného. Ten se však k počtu trestních oznámení uznaných inspekcí jako oprávněné i vůbec k práci inspekce odmítl vyjádřit s tím, že k tomu nemá žádné podklady. Loni bylo zjištěno 306 pachatelů trestné činnosti z řad policistů.
Některé sporné zásahy policie v posledních letech:
LISTOPAD 1994 – U Těškova na Rokycansku chtěli policisté kontrolovat řidiče Josefa Šoltyse, který před jízdou pil. Pokusil se jim ujet a pak se před ni mi zamknul v autě. Když vystoupil, policisté ho zbili tak, že zemřel na následky vnitřních zranění. V květnu 1995 byla na oba policisty podána obžaloba.
KVĚTEN 1996 – Zásah v rockovém klubu Propast v Praze na Žižkově, údajně v souvislosti s prodejem a užíváním drog, nic významného v tomto smyslu ale zásah nepřinesl. Zásahové komando v kuklách a se samopaly návštěvníky klubu údajně šikanovalo a bilo.
SRPEN 1996 – Vietnamce (jednoho muže a dvě ženy) podezřelé z prodeje neokolkovaných cigaret policisté na několik hodin spoutali, nechali je bez jídla a neposkytli jim tlumočníka. V květnu 1997 ústavní soud prohlásil jednání policistů vůči Vietnamcům za ponižující. Několik policistů z Prahy 6 bylo kázeňsky potrestáno.
BŘEZEN 1997 – Údajně neadekvátní zásah proti hostům restaurace Pod Petřínem v Praze. Po konfliktu, který nastal mezi skupinou návštěvníků restaurace a policejní hlídkou, zasáhlo proti čtyřiceti účastníkům oslavy sportovců v této malostranské restauraci asi 35 policistů se psy. Konfliktu byl také náhodou přítomen ředitel pražské městské policie Rudolf Blažek, který tehdy policejní zákrok označil za neprofesionální. Dva účastníci oslavy byli obžalováni z útoku na veřejného činitele.
KVĚTEN 1997 – Policejní zásah před budovou ministerstva vnitra v Praze na Letné proti demonstrantům, kteří si připomínali výročí policejní razie v pražském klubu Propast. Policisté zakročili poté, co jeden z demonstrantů rozbil lahví skleněné dveře budovy ministerstva. Výsledkem zásahu bylo dvanáct zadržených demonstrantů a dva zranění. Policie fyzicky napadla a zadržela fotoreportéra ČTK, ač se prokázal novinářským průkazem. Inspekce ministerstva vnitra věc uzavřela s tím, že žádný z policistů nespáchal trestný čin, pouze dva příslušníci policie se dopustili přestupku, ten se však netýkal přímo zákroku proti demonstrujícím.
KVĚTEN 1998 – taneční hapenning Global Street Party 98 později přerostl v otevřený střet radikálů s policií, rozbíjení výloh a rabování obchodů. Bylo zadrženo 67 osob, obviněno 26, z nichž u 18 bylo později zastaveno trestní stíhání. Třicet osob si stěžovalo na brutalitu policistů a psychické i fyzické týrání zadržených. Vláda policejní zásah shledala přiměřeným. Policie sama označila zásah za adekvátní.
Pramen: ČTK
