Policejní šéf: Excesům se někdy nevyhneme
(Plzeňský deník, 25. listopadu 2005)
Stížnosti kvůli zásahu policie na technoparty CzechTek 2005 v Mlýnci na Tachovsku jsou podle vyjádření z Hradu do značné míry opodstatněné. Veřejný ochránce práv Otakar Motejl zase dospěl k závěru, že pochybila policie i účastníci technoparty. Co si o tom myslí náměstek západočeského policejního ředitele Jan Brázda, který řídí uniformovanou policii.
Pořád ještě zastáváte názor, že policie nepochybila?
To v současné době vyšetřují jiné orgány. Já jsem toho názoru, že jsme postupovali v souladu se stanoviskem státního zástupce, které bylo vydáno po technoparty v Boněnově.
Jak je tedy možné, že tři policisté z Chebu selhali a účastníky mlátili?
Nelze říci, že selhali. Nejsou stíháni a věc se šetří. Ale je nutné si uvědomit, že pořádková jednotka byla ustanovena k tomu, aby v případech, kdy je to potřeba, silou zajistila právní stav. V těchto případech se bohužel někdy nevyhneme nějakým excesům. Pracuje psychika, emoce, které nikdy ani sebelepším výcvikem neodstraníte. To potvrdí specialisté z celého světa. Proto velitel, který rozhoduje o nasazení pořádkové jednotky, vždy musí zvážit, zda je situace taková, že je možno nebo nutno jednotku nasadit. Musí vždy zvažovat adekvátnost a případné následky. Proto jsme se také například v Boněnově rozhodli nenasazovat pořádkovou jednotku v prvních dnech, kdy bylo na louce přibližně 20 tisíc lidí, malé děti, bojoví psi a podobně.
A proč tedy byla pořádková jednotka nasazena v Mlýnci?
V Mlýnci byla jiná situace. Za prvé tam bylo podstatně méně lidí, takže byla větší možnost, že se zákrok podaří úspěšně provést, aniž by hrozily takové škody jako v Boněnově. A jak jsem už řekl, bylo tady stanovisko státního zástupce, že v takovýchto případech zasáhnout musíme, bez ohledu na právní kvalifikaci.
Výdaje na zásah ale byly obrovské a technaři přitom napáchali škody za pár tisícovek. Kolik vlastně stálo nasazení pořádkové jednotky?
Samozřejmě, že nasazení pořádkové jednotky stálo miliony korun, ale to nelze posuzovat jako škodu. Když policie zasahuje u přestupku, kde je škoda několik tisícovek, tak zásah také přesáhne výši škody, když spočítáme plat policistů, pohonné hmoty a podobně. Je nutno zvažovat spíše škodu na zdraví, případně na životech lidí. Policie se navíc musí snažit předvídat, jak zákrok přijme široká veřejnost.
Ale o Boněnově se mluvilo pár dní po ukončení a o Mlýnci do dneška jedná parlament a zabývají se jím veškeré kontrolní instituty včetně ombudsmana?
To je pravda, musíme vyčkat, jak věc dopadne po ukončení vyšetřování.
Vraťme se ještě k pořádkovým jednotkám. Jak vůbec a proč vznikly?
Začaly se připravovat v počátcích devadesátých let, ale nebyly to pořádkové jednotky tak, jak je známe dnes. Dnešní podobu získaly v roce 2001 po jednání MMF v Praze. Tam se ukázalo, že policie musí takové jednotky mít, aby mohla v případě většího narušení veřejného pořádku reagovat a silou zajistit nastolení právního stavu.
Jak se provádí výcvik těchto jednotek a kdo je do nich zařazován?
Policisté, kteří slouží v pořádkové a dopravní službě. Jsou speciálně vybaveni a vystrojeni a v případě potřeby nastoupí do pořádkové jednotky. Výcvik probíhá v průměru jednou měsíčně a jsou nacvičovány možná nasazení, například na sportovních stadionech, při zákroku ve vlacích, v otevřeném prostoru a podobně.
Kolik policistů v nich v západních Čechách je?
Je to necelých 300 policistů a jsou dislokování ve dvou jednotkách Plzeňského a Karlovarského kraje. Každý okres má nejméně jedno družstvo, což je osm policistů.
zdroj: ..:. plzenskydenik.cz :.
(Plzeňský deník, 25. listopadu 2005)
Stížnosti kvůli zásahu policie na technoparty CzechTek 2005 v Mlýnci na Tachovsku jsou podle vyjádření z Hradu do značné míry opodstatněné. Veřejný ochránce práv Otakar Motejl zase dospěl k závěru, že pochybila policie i účastníci technoparty. Co si o tom myslí náměstek západočeského policejního ředitele Jan Brázda, který řídí uniformovanou policii.
Pořád ještě zastáváte názor, že policie nepochybila?
To v současné době vyšetřují jiné orgány. Já jsem toho názoru, že jsme postupovali v souladu se stanoviskem státního zástupce, které bylo vydáno po technoparty v Boněnově.
Jak je tedy možné, že tři policisté z Chebu selhali a účastníky mlátili?
Nelze říci, že selhali. Nejsou stíháni a věc se šetří. Ale je nutné si uvědomit, že pořádková jednotka byla ustanovena k tomu, aby v případech, kdy je to potřeba, silou zajistila právní stav. V těchto případech se bohužel někdy nevyhneme nějakým excesům. Pracuje psychika, emoce, které nikdy ani sebelepším výcvikem neodstraníte. To potvrdí specialisté z celého světa. Proto velitel, který rozhoduje o nasazení pořádkové jednotky, vždy musí zvážit, zda je situace taková, že je možno nebo nutno jednotku nasadit. Musí vždy zvažovat adekvátnost a případné následky. Proto jsme se také například v Boněnově rozhodli nenasazovat pořádkovou jednotku v prvních dnech, kdy bylo na louce přibližně 20 tisíc lidí, malé děti, bojoví psi a podobně.
A proč tedy byla pořádková jednotka nasazena v Mlýnci?
V Mlýnci byla jiná situace. Za prvé tam bylo podstatně méně lidí, takže byla větší možnost, že se zákrok podaří úspěšně provést, aniž by hrozily takové škody jako v Boněnově. A jak jsem už řekl, bylo tady stanovisko státního zástupce, že v takovýchto případech zasáhnout musíme, bez ohledu na právní kvalifikaci.
Výdaje na zásah ale byly obrovské a technaři přitom napáchali škody za pár tisícovek. Kolik vlastně stálo nasazení pořádkové jednotky?
Samozřejmě, že nasazení pořádkové jednotky stálo miliony korun, ale to nelze posuzovat jako škodu. Když policie zasahuje u přestupku, kde je škoda několik tisícovek, tak zásah také přesáhne výši škody, když spočítáme plat policistů, pohonné hmoty a podobně. Je nutno zvažovat spíše škodu na zdraví, případně na životech lidí. Policie se navíc musí snažit předvídat, jak zákrok přijme široká veřejnost.
Ale o Boněnově se mluvilo pár dní po ukončení a o Mlýnci do dneška jedná parlament a zabývají se jím veškeré kontrolní instituty včetně ombudsmana?
To je pravda, musíme vyčkat, jak věc dopadne po ukončení vyšetřování.
Vraťme se ještě k pořádkovým jednotkám. Jak vůbec a proč vznikly?
Začaly se připravovat v počátcích devadesátých let, ale nebyly to pořádkové jednotky tak, jak je známe dnes. Dnešní podobu získaly v roce 2001 po jednání MMF v Praze. Tam se ukázalo, že policie musí takové jednotky mít, aby mohla v případě většího narušení veřejného pořádku reagovat a silou zajistit nastolení právního stavu.
Jak se provádí výcvik těchto jednotek a kdo je do nich zařazován?
Policisté, kteří slouží v pořádkové a dopravní službě. Jsou speciálně vybaveni a vystrojeni a v případě potřeby nastoupí do pořádkové jednotky. Výcvik probíhá v průměru jednou měsíčně a jsou nacvičovány možná nasazení, například na sportovních stadionech, při zákroku ve vlacích, v otevřeném prostoru a podobně.
Kolik policistů v nich v západních Čechách je?
Je to necelých 300 policistů a jsou dislokování ve dvou jednotkách Plzeňského a Karlovarského kraje. Každý okres má nejméně jedno družstvo, což je osm policistů.
zdroj: ..:. plzenskydenik.cz :.
