Techno na louce aneb Stará Huť 98
(Jakub Trnka, Think #18 – česká verze, srpen 1998)
V pořadí již pátý ročník Free techno festivalu proběhl ve dnech 30. 7. – 3. 8. na louce v blízkosti Staré Hutě u Dobříše.
První tři ročníky této svébytné a atmosférou naprosto unikátní akce se konaly nedaleko městečka Hostomice, které se nachází přibližně mezi Dobříši a Berounem. Odtud také pochází, v současné době nepříliš výstižné, pojmenování teknivalu.
V praxi to znamená to, že když se vás někdo zeptá, jestli jedete do Hostomic, má ve skutečnosti na mysli místo ležící asi o 15 až 20 kilometrů jinde. Pro úplnost dodávám, že v Hostomicích se konaly první tři ročníky, ale kvůli problémům (stížnosti místních, snad drobné krádeže, nějací mrtví) byl festival přesunut na ze tří stran lesem obklopený palouk u Staré Huti.
Domnívám se, že přestěhování nebylo na škodu. Ovšem jako jeden z mála problémů nové lokace se mi jeví částečná, místy i značná podmáčenost louky, která je protkána jakýmisi blátivými stružkami, se kterými měla značná část návštěvníků možnost se blíže seznámit. Ale ve srovnání s tím, co festival nabízí, je existence jakýchsi stružek na místě jeho konání naprosto bezvýznamná.
Teknival '98 Stará Huť...
Na místo konání jsme dorazili před osmou hodinou, nalezli vhodné místo na parkování a šli na první obchůzku. Sledovali jsme lidi nosící reproduktory, kabely, světla, agregáty a další propriety. Pokud by si někdo myslel, že vysoká pravděpodobnost, že se setká s někým, s kým si nemá co říct, hrozí jen na rodinných sešlostech nebo třídních srazech, ujistil bych ho, že se mýlí. k takovému setkání dochází, když jedna lysergicka skupina potká druhou např. v remízku mezi ostružinami.
Pokud se tyto skupinky alespoň částečně znají, vypadá jejich dialog asi takto – skupinka 1: "Ahoj." skupinka 2: "Čau." Mezitím si nezdravící postavy vyměňují rozpačité pohledy a úsměvy. Potom někdo řekne: "Hm, my jdeme tudy" a ledabyle mávne rukou. A obě skupinky se loudavě rozejdou. Jen málokdy se stane, že spojí své síly a společně se věnují diskusím nebo pozorování hmyzu, všehomira a kůry stromů.
Naše zábava byla ale následně surově narušena. Jdu po louce, kochám se a najednou žbluňk. Zapadl jsem až po stehna do strouhy plné vody, bahna a rákosí. Naštěstí jsem byl ale předvídavý a vzal si sebou náhradní oblečení a obuv. v autě jsem našel jednoho z přátel, kterého postihla naprosto stejná pohroma a druhého, zničeně se tvářícího.
Na otázku, co mu je, dokázal odpovědět pouze to, že si do něčeho sedl, že neví do čeho, neví kde a neví ani co a jak. Naštěstí jeho pesimistická nálada netrvala dlouho. Já se mezitím převlékl do čistého, abych pak za necelých deset minut vstoupil podruhé do stejné strouhy.
- CzechTek 1999 Kuřivody (iDNES)
- CzechTek 1998 Stará Huť (Živel)
- CzechTek 1998 Stará Huť (Rock&Pop)
- CzechTek 1996 Hostomice (Level)
- CzechTek 1995 Hostomice (video)
Teknival '98 Stará HuťHudba. Rychlá, svistivá, a pro mě překvapivě ne tak tvrdá, jak bych očekával. U některých stanů zněly místy i skladby, které by mi zapadaly spíše do Radosti. Je potěšující, že se tak mohou setkávat lidé, kteří se od sebe názorově, sociálně i kulturně odlišují. Pokud se tedy někdo nedomnívá, že fanoušci housu a hardcore techna jsou ze sociologického hlediska zaměnitelní.
Nabídka byla opravdu velmi pestrá, soundsystémů bylo odhadem dvanáct až patnáct, oproti loňským osmi. Mou pozornost zejména zaujali: soundsystém bez stanu, pouze s jedním stroboskopem na tyči, kde hráli ze všech nejagresivněji, velký stan Cirkus Alien s asi nejlepšími barevnými světly a stan místních z Dobříše – hudebně asi nejlepší, psychedelická ale přitom razantní, taneční a nebál bych se říct i veselá hudba. Kapitolou sám pro sebe byl velký stan ve středu louky zasvěcený junglu, breakbeatu a drum and bassu.
Ten byl tančícími navštěvován snad nejhojněji, což mě překvapilo. Vždy jsem tyto žánry považoval v našich končinách spíše za poslechovou než taneční záležitost. Jednoznačně nejúchylnější mi pak přišel stan, kde hráli hutné metalové riffy (styl zpomalení Slayer) do rytmického základu, přičemž celá produkce byla doplněna několika televizemi na kterých se střídalo zrnění s rozpíjejícími se fleky.
Avšak i v tomto případě se našlo dost posluchačů ochotných na tuto hru přistoupit.
Když se rozednilo, několikrát jsme si celé tábořiště prošli, pojedli výborný grilovaný patizon, rozloučili se, a odjeli směrem vana a postel.
více na ..:. Think.cz :.
klíčová slova: stará huť, czechtek 1998
